Řezačka polystyrenu

Kdo někdy řezal polystyren nožem, nebo pilkou, tak ví, jaký bordel tato činnost vyrábí, a že ty zelektrizované kuličky není možné nijak sesbírat, zamést, vysát a jsou všude. Nehledě na to, že když je deska už cca 100 mm, tak vést kolmý řez už chce trochu praxe.

Proto jsem hledal, jak to dělají "profíci" (jako profíky neberu stavební firmy, které potkávám, protože ty řežou pilkami a neřeší ani vzniklý bordel, ani přesnost řezů). Našel jsem různé řezačky, od cirkulárek až po tepelné řezačky polystyrenu. Protože polystyren je vysokou teplotou taven, tak pokud budeme hřát jen v místě řezu, tak vznikne dokonale hladký řez bez jakéhokoliv odpadu a hlavně bez nepořádku.

Inspirace internetem...

Protože jsem měl doma starý počítačový ATX zdroj, tak jsem si k němu koupil za 30 Kč jeden metr odporového drátu z Kanthalu (má vyšší tepelnou odolnost). Na 5V výstup ze zdroje jsem zkušebně připoj odporový drát, a ono to fungovalo! Základní předpoklad (funkční tavný drát) byl splněn, mohlo se začít se stavbou řezačky.

První pokus byl ze zbytku sádrokartonářského profilu CD, ale toto se ukázalo jako nevhodné - napínání drátu profil natolik deformovalo, že přesnost byla odhadem cca 10 cm. Takže jsem zopakoval výrobu šibenice z pevnějšího kusu železa a to je OK. Na stojku šibenice zvenku jsem připevnil zdroj. Na místo šibenice, kde drát přechází do svislé polohy jsem dal kousek měděné trubky - drát po tom pěkně klouže při změně délky vlivem vysoké teploty. Napínání drátu zajišťuje pružina.

Napájení odporového drátu řezačky polystyrenu jsem udělal pod "stolem" napevno, druhý pól je zakončen krokosvorkou a lze takto umístěním krokosvorky měnit pracovní teplotu drátu. Navíc lze měnit i napětí na zdroji - jako postačující se zdá být 5V. Řezání polystyrenu je bezproblémové. Okoukal jsem od zkušenějších: na stůl jsem průhlednou páskou nalepil papírové metry (zdarma v hobbymarketech) a tak nemusím pokaždé vše rozměřovat. Komý řez vedu podle kusu rovné lati, kterou zafixuji stolařskými svěrkami.